D A R
pro Lidickou sbírku výtvarného umění
www.lidice-memorial.cz/pamatnik/galerie/stala-expozice/
ODKAZ HOLOKAUSTU
UMĚLECKÁ KOLEKCE ŠPERKŮ - OBJEKTŮ
JITKA PETŘEKOVÁ
Autorská kolekce šperků „Odkaz holocaustu“ vznikla jako pocta lidem, odvlečených nacisty do koncentračních táborů za druhé světové války.
Finální podobou celé kolekce dotváří specifická instalace. Objekty jsou nainstalovány v prostoru, v řadě za sebou jsou zavěšeny v různých výškových úrovních. Stávají se nositelnými tvary v prostoru - kresbou v prostoru, kde lidské bytosti jsou pouze tušené. Divák tak může být přímo konfrontován s jednotlivými šperky – objekty, a to dotekem a s umístěním na své vlastní tělo. Je mu ponechána možnost volby jakým způsobem bude celou kolekci vnímat a nakolik sám sobě dovolí se „ztotožnit“ s odkazem, který je do těchto artefaktů vetknut.
Kolekce „Odkaz holocaustu“ doplnila oděvní kolekci Pavla Jevuly "Paměť 05“, která získala titul Top Styl Designer na Mezinárodním veletrhu Styl a Kabo v Brně v roce 2005.
v místech přímého dotyku je oxidace - rez výtvarným záměrem. Odkaz holocaustu, 2005
/autorská kolekce šperků
/Jitka Petřeková
Autorská kolekce šperků „Odkaz holocaustu“ vznikla jako pocta lidem, odvlečených nacisty do koncentračních táborů za druhé světové války.
Geneze této kolekce se pojí s oděvní kolekcí návrháře Pavla Jevuly „Paměť 05“ a stala se její součástí, ovšem je nosná zcela samostatně.
Na šperk je v tomto případě nahlíženo v intencích moderního šperku - objektu, který je nositelem mnohých významů, námětů až konceptuálních tendencí, kdy je šperk oproštěn od své původní funkce a stává se samostatným uměleckým dílem.
Cílem bylo reflektovat holocaust do podoby šperku, samostatného objektu, který zohledňuje lidské tělo, nikoliv však z hlediska běžně nositelného šperku. Ozdobná funkce šperku je v tomto případě naprosto potlačena. Jediné, co tuto kolekci spojuje s původním významem šperku, jsou pouze místa určení na lidském těle (prsten, náramek, obruč ad.).
Poměrně nelehký úkol, komplikovaný námět se stal pro mne velkou výzvou. V mnoha vrstvách se přede mnou otevírala mnohovýznamovost tohoto námětu. Musela jsem vybalancovat z četných a poměrně složitých asociací, které jsou s tématem spojována. Pracovala jsem se silným citovým zaujetím, s pokorou a úctou k lidskému životu, k jeho křehkosti, pomíjivosti a s vědomím utrpení a smrti v celé jeho šíři.
Především jsem chtěla vzdát hold lidem, kteří přežili holocaust, i všem těm, kterým se stal osudným. Ti přeživší museli pootevřít hluboko odsunuté, nepředstavitelně bolestné a uzamčené skříňky paměti, než o tom všem mohli promluvit.
Vědomí brutality druhé světové války, všechno to vědomí utrpení nevinných lidí mě postupně vedlo k celé řadě „prostorových kreseb“, jejichž podoba zůstala v podobě materiálových skic. Hledala jsem syntézu četných asociací, reálií i symboliky pro formální znázornění.
Z materiálu jsem zvolila surovou ocel upravenou žíháním nebo pískováním. Povrchy jsou tepané a opatřené hrubým brusem, spoje jsou provedeny technikou nýtování. Konstrukční spoje jsou současně přiznanou záležitostí a výtvarným záměrem. Na finální povrchy je nanesena slabá mastná vrstva, aby se předšlo oxidaci ocele, přesto
v místech přímého dotyku je oxidace - rez výtvarným záměrem. Odkaz holocaustu, 2005
/autorská kolekce šperků
/Jitka Petřeková
Autorská kolekce šperků „Odkaz holocaustu“ vznikla jako pocta lidem, odvlečených nacisty do koncentračních táborů za druhé světové války.
Geneze této kolekce se pojí s oděvní kolekcí návrháře Pavla Jevuly „Paměť 05“ a stala se její součástí, ovšem je nosná zcela samostatně.
Na šperk je v tomto případě nahlíženo v intencích moderního šperku - objektu, který je nositelem mnohých významů, námětů až konceptuálních tendencí, kdy je šperk oproštěn od své původní funkce a stává se samostatným uměleckým dílem.
Cílem bylo reflektovat holocaust do podoby šperku, samostatného objektu, který zohledňuje lidské tělo, nikoliv však z hlediska běžně nositelného šperku. Ozdobná funkce šperku je v tomto případě naprosto potlačena. Jediné, co tuto kolekci spojuje s původním významem šperku, jsou pouze místa určení na lidském těle (prsten, náramek, obruč ad.).
Poměrně nelehký úkol, komplikovaný námět se stal pro mne velkou výzvou. V mnoha vrstvách se přede mnou otevírala mnohovýznamovost tohoto námětu. Musela jsem vybalancovat z četných a poměrně složitých asociací, které jsou s tématem spojována. Pracovala jsem se silným citovým zaujetím, s pokorou a úctou k lidskému životu, k jeho křehkosti, pomíjivosti a s vědomím utrpení a smrti v celé jeho šíři.
Především jsem chtěla vzdát hold lidem, kteří přežili holocaust, i všem těm, kterým se stal osudným. Ti přeživší museli pootevřít hluboko odsunuté, nepředstavitelně bolestné a uzamčené skříňky paměti, než o tom všem mohli promluvit.
Vědomí brutality druhé světové války, všechno to vědomí utrpení nevinných lidí mě postupně vedlo k celé řadě „prostorových kreseb“, jejichž podoba zůstala v podobě materiálových skic. Hledala jsem syntézu četných asociací, reálií i symboliky pro formální znázornění.
Z materiálu jsem zvolila surovou ocel upravenou žíháním nebo pískováním. Povrchy jsou tepané a opatřené hrubým brusem, spoje jsou provedeny technikou nýtování. Konstrukční spoje jsou současně přiznanou záležitostí a výtvarným záměrem. Na finální povrchy je nanesena slabá mastná vrstva, aby se předšlo oxidaci ocele, přesto
v místech přímého dotyku je oxidace - rez výtvarným záměrem. Odkaz holocaustu, 2005
/autorská kolekce šperků
/Jitka Petřeková
Autorská kolekce šperků „Odkaz holocaustu“ vznikla jako pocta lidem, odvlečených nacisty do koncentračních táborů za druhé světové války.
Geneze této kolekce se pojí s oděvní kolekcí návrháře Pavla Jevuly „Paměť 05“ a stala se její součástí, ovšem je nosná zcela samostatně.
Na šperk je v tomto případě nahlíženo v intencích moderního šperku - objektu, který je nositelem mnohých významů, námětů až konceptuálních tendencí, kdy je šperk oproštěn od své původní funkce a stává se samostatným uměleckým dílem.
Cílem bylo reflektovat holocaust do podoby šperku, samostatného objektu, který zohledňuje lidské tělo, nikoliv však z hlediska běžně nositelného šperku. Ozdobná funkce šperku je v tomto případě naprosto potlačena. Jediné, co tuto kolekci spojuje s původním významem šperku, jsou pouze místa určení na lidském těle (prsten, náramek, obruč ad.).
Poměrně nelehký úkol, komplikovaný námět se stal pro mne velkou výzvou. V mnoha vrstvách se přede mnou otevírala mnohovýznamovost tohoto námětu. Musela jsem vybalancovat z četných a poměrně složitých asociací, které jsou s tématem spojována. Pracovala jsem se silným citovým zaujetím, s pokorou a úctou k lidskému životu, k jeho křehkosti, pomíjivosti a s vědomím utrpení a smrti v celé jeho šíři.
Především jsem chtěla vzdát hold lidem, kteří přežili holocaust, i všem těm, kterým se stal osudným. Ti přeživší museli pootevřít hluboko odsunuté, nepředstavitelně bolestné a uzamčené skříňky paměti, než o tom všem mohli promluvit.
Vědomí brutality druhé světové války, všechno to vědomí utrpení nevinných lidí mě postupně vedlo k celé řadě „prostorových kreseb“, jejichž podoba zůstala v podobě materiálových skic. Hledala jsem syntézu četných asociací, reálií i symboliky pro formální znázornění.
Z materiálu jsem zvolila surovou ocel upravenou žíháním nebo pískováním. Povrchy jsou tepané a opatřené hrubým brusem, spoje jsou provedeny technikou nýtování. Konstrukční spoje jsou současně přiznanou záležitostí a výtvarným záměrem. Na finální povrchy je nanesena slabá mastná vrstva, aby se předšlo oxidaci ocele, přesto
v místech přímého dotyku je oxidace - rez výtvarným záměrem.
